Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Preimplantační genetické testování

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 27.10.2014

Preimplantační genetické testování

Ačkoli je možnost preimplantačního genetického testování (PGS) embryí velmi lákavá, podle výsledků z přelomu tisíciletí se zdá, že na úspěch léčby velký vliv nemá. Změnila se mezitím situace na poli PGS, má smysl preimplantační genetické testování znovu zavádět, nebo se jedná o krok zpět?

PGS se objevilo jako nová metoda v devadesátých letech 20. století. Zahrnovalo odběr jedné nebo více buněk z vyvíjejícího se embrya, většinou třetí den po fertilizaci. Tyto buňky byly následně podrobeny vyšetření chromozomů metodou fluorescenční in-situ hybridizace (FISH). Hlavním cílem PGS bylo zajistit, aby embrya transferovaná do těla ženy byla euploidní a zvýšit tak úspěšnost metod umělého oplodnění (IVF). První úspěchy byly publikovány v roce 1995 u žen v pokročilém věku a v následném období došlo k nekontrolovanému rozšíření této metody i na ostatní skupiny žen podstupující IVF. Nicméně po zveřejnění prvních validních kontrolovaných studií v roce 2004 se zjistilo, že PGS nevede při rutinním používání k vyšší šanci ženy na těhotenství a narození potomka. Embryo totiž třetí den po fertilizaci běžně trpí mozaikami, navíc všechny buňky v tomto stadiu nemají stejnou chromozomální výbavu, odebrané buňky tedy nepředstavovaly reprezentativní vzorek. Používaná laboratorní metoda FISH navíc hodnotila pouze některé chromozomy. Tyto faktory posléze vedly začátkem tisíciletí k opuštění rutinního preimplantačního testování embryí.

Idea PGS je nicméně natolik lákavá, že ani přes výše zmíněné výsledky nebyla zcela opuštěna. Metodika PGS byla dále vylepšována, aby docházelo k odběru reprezentativnějších buněk (odběr se tedy provádí až ve dni 5/6) a podrobnějšímu prozkoumání jejich chromozomové výbavy. I přes tato vylepšení je však stále ještě velmi brzy na jakékoli kvalitní hodnocení a zavádění takto upravené metody PGS do běžné praxe, ačkoli se to opět děje. Je to dáno jednak nátlakem pacientek, které jsou ochotny vyzkoušet cokoli, co jim dá alespoň nějakou naději na zdravé dítě; svůj podíl má ale jistě i vedení pracovišť zabývajících se reprodukční medicínou, protože PGS je metoda potenciálně velmi zisková. Lékaři by však i přesto neměli zapomínat na to, že jsou morálně zodpovědní za léčbu, kterou pacientům poskytují.

Preimplantační testování je v době, kdy existuje funkční a velmi úspěšný model kryokonzervace nevyužitých embryí, již obsoletní myšlenkou. Lze uvažovat pouze o jeho využití jako pomocné metody při sestavování pořadí embryí, v jakém budou zavedena. I v tomto ohledu je ale PGS diskutabilní, protože poškození embrya odběrem buněk nelze zatím zcela vyloučit, navíc po kryokonzervaci je výhodnější přenos již ve dni 2/3, což nové metody PGS dále diskvalifikuje.

(epa)

Zdroj: Mastenbroek S., Repping S. Preimplantation genetic screening: back to the future. Human Reproduction, 2014. 29 (9): 1846–1850; doi: 10.1093/humrep/deu163

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Laboratorní charakteristiky spermatu u mužů s rakovinou varlat

Autoři zajímavého článku publikovaného nedávno v časopise Human Reproduction se ve své práci zabývali otázkou, zda existují nějaké markery rakoviny varlat (testicular cancer – TC), které by bylo možné zachytit ve spermatu ještě před klinickou manifestací onemocnění. Ve své studii proto zkoumali kvalitativní a kvantitativní charakteristiky spermatu mužů s TC před zahájením léčby, neplodných mužů s oligozoospermií (IO) a zdravých kontrol s normozoospermií (NZ).

GnRH-a může být alternativou hCG při stimulaci ovulace v rámci IVF i u žen s normální ovariální odpovědí

Podle současných vědeckých důkazů je stimulace ovulace pomocí agonisty gonadotropiny uvolňujícího hormonu (GnRH-a) při in vitro fertilizaci (IVF) vhodným postupem u všech pacientek, nikoliv jen u žen s vysokou ovariální odpovědí na stimulaci. Autoři tohoto článku ze srpna 2014 dodávají, že tato metoda může být alternativou stimulace ovulace pomocí lidského choriogonadotropinu (hCG) s vynikajícím podílem otěhotnění. Podpora luteální fáze (LPS) by měla být individualizovaná podle ovariální odpovědi dané pacientky.

Vliv melatoninu a cirkadiálního rytmu na ženskou reprodukci

Zajímavý článek byl nedávno publikován v časopise Fertility and Sterility. Autoři v něm popisují vliv melatoninu a cirkadiálního rytmu na ženský reprodukční systém a jeho fyziologii.



Všechny novinky