Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Poruchy plodnosti mužů – následek expozice alimentárním pesticidům?

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 5.9.2015

Poruchy plodnosti mužů – následek expozice alimentárním pesticidům?

Článek se zabývá mužskou infertilitou ve vztahu k expozici alimentárním pesticidům, prokázaném v práci Chiuové et kol., a hodnotí dopad tohoto objevu na zdraví populace.

V roce 2015 prezentoval autorský tým pod vedením dr. Chiuové z Harvard School of Public Health and Massachusetts General Hospital data o vztahu kvality spermatu u mužů a hodnotou pesticidů v konzumovaném ovoci a zelenině. Druhy ovoce a zeleniny byly rozděleny na základě reziduální hodnoty pesticidů do kategorií s vysokým či nízkým až středním obsahem těchto biocidů. Reziduální hladina pesticidů v potravinách byla získána z každoročního hlášení ministerstva zemědělství v USA. Existuje řada vědeckých prací, které se zabývají dlouhodobě známou korelací mezi poruchou spermiogeneze a profesní expozici biocidům (mezi které pesticidy patří). Nicméně fakt, že muži, již byli vystaveni vysoké alimentární expozici pesticidům, měli redukovanou kvalitu spermatu, může mít dopad na klinický stav obecné populace.

Poruchy fertility mužů na základě snížené kvality spermatu přinášejí závažné lékařské, sociální i ekonomické důsledky a jsou hlavní příčinou neúspěšné snahy o koncepci u mladých mužů. Sekundárně je snížená kvalita spermatu považována za důležitý ukazatel zdraví mužů predikující jejich morbiditu a mortalitu. Alimentární expozice pesticidům s následnou poruchou spermiogeneze u pacientů IVF klinik představuje senzitivní marker efektu moderního prostředí na zdraví člověka. Navzdory své důležitosti není mužská infertilita v centru zájmu lékařského výzkumu. Jedním z důvodů je přelidněnost určitých geografických oblastí, kde se do popředí dostávají spíše antikoncepční snahy, druhou příčinou je výrazné zlepšení technik asistované reprodukce, které překlenou anatomické a numerické abnormity související s mužskou reprodukcí. I při použití moderních postupů asistované reprodukce však nejsou zcela vyjasněny jejich možné dlouhodobé důsledky.

V současné době dostává minimální podíl mužů s poruchou fertility doporučení ohledně životního stylu a dietních opatření. Proto by dostatečná edukace mužských pacientů IVF klinik a provádění nových, dobře strukturovaných klinických studií párů s poruchou plodnosti zaměřených na expozici zevním biocidům mohly být jedním z řešení tohoto problému. Při sledování vlivu pesticidů na kvalitu spermatu je důležitá doba expozice, protože vliv pesticidů se může lišit během spermiogeneze (70–75 dnů). Účastníky studie vedené dr. Chiuovou byli muži s poruchou plodnosti z IVF klinik. K rozšíření platnosti tvrzení o negativním vlivu alimentárních pesticidů na kvalitu spermií by bylo vhodné selektovat další probandy (např. muže těhotných žen) či provádět výzkum neselektované populace (studenti, vojáci aj.).

(moa)

Zdroj: Levine H., Swan S. H. Is dietary pesticide exposure related to semen quality? Positive evidence from men attending a fertility clinic. Hum Reprod. 2015 Jun; 30 (6): 1287–9.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,9/5, hodnoceno 20x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Hypogonadotropní hypogonadismus u žen a vliv na výsledky reprodukce po IVF

Vzácné onemocnění hypogonadotropní hypogonadismus je u žen příčinou neplodnosti kvůli nedostatečným hladinám FSH a LH. Recentně publikovaná turecká studie porovnává výsledky reprodukce a metod asistované reprodukce u těchto žen oproti ženám, kde je příčinou infertility páru muž.

Vysoce purifikovaný hMG versus rekombinantní FSH plus rekombinantní LH při intrauterinní inseminaci u žen nad 35 let; randomizovaná kontrolovaná studie

Byly popsány různé protokoly řízené ovariální stimulace, ale dosud není známo, který je nejvýhodněší. Cílem této studie bylo zjistit, který ze dvou protokolů je účinnější (ve smyslu úspěšnosti otěhotnění – pregnancy rate) při intrauterinní inseminaci u žen nad 35 let.

Metody zachování plodnosti u žen s endometriózou – vhodné pro všechny, pro některé, pro žádné?

Endometrióza je chorobou mladého věku, kdy ženy často ještě nenaplnily své reprodukční plány. Proto je velmi aktuální otázka ochrany jejich reprodukčních schopností. Kryokonzervace oocytů a ovariální tkáně byla původně vyvinuta pro ženy, kterým hrozí časná menopauza kvůli onkologické léčbě.



Všechny novinky