Srovnání orálních antikoagulancií v terapii nevalvulární fibrilace síní
Orální antikoagulancia jsou u nevalvulární fibrilace síní předepisována v rámci prevence cévní mozkové příhody (CMP). Cílem níže prezentované studie bylo komplexní zhodnocení a kvantifikace léčebné hodnoty jednotlivých orálních antikoagulancií.
Složitost rozhodování při výběru orálního antikoagulancia
Do lékové skupiny orálních antikoagulancií patří antagonisté vitaminu K (např. warfarin) a tzv. nová přímá orální antikoagulancia (DOAC, dříve NOAC; např. dabigatran, apixaban, edoxaban, rivaroxaban). Dostupná data hodnotící efekt a náklady na léčbu jednotlivými přípravky umožňují poměrně přesnou farmakoekonomickou analýzu.
V hodnocení přínosu jednotlivých léků se často používá statistická metoda známá jako tzv. multikriteriální rozhodovací analýza (MCDA). Jejím principem je srovnání jednotlivých léků na základě většího množství různě závažných faktorů. Výstupem analýzy je celkové skóre pro každý lék, které umožňuje kvantifikovat rozdíly mezi jednotlivými přípravky.
Metodika analýzy
MCDA sestává z několika kroků. Nejprve je sestaven seznam hodnoticích kritérií, následně je provedena rešerše publikovaných studií a zhodnocena efektivita jednotlivých přípravků napříč těmito kritérii. Jsou stanoveny hraniční intervaly efektivity, jednotlivým kritériím je přiřazena váha (tedy jejich relativní význam) a nakonec jsou data ohledně efektivity a váhy kritérií agregována do jedné výstupní hodnoty pro daný lék.
Pro tuto analýzu bylo vybráno 5 orálních antikoagulancií: 4 přípravky ze skupiny DOAC (dabigatran, apixaban, enoxaban, rivaroxaban) a 1 zástupce antagonistů vitaminu K (warfarin). Na základě publikované literatury a klinického hodnocení autorů byl sestaven model srovnávající jednotlivá antikoagulancia na základě 13 hodnoticích kritérií, který zahrnoval 9 klinických faktorů (např. výskyt ischemické a hemoragické CMP, systémové embolie, infarkt myokardu, závažné krvácení, gastrointestinální krvácení, dyspepsie) a 4 přídatné parametry (frekvence podávání, interakce s jídlem, dostupnost antidota a důkazy z reálné praxe). Při hodnocení efektivity konkrétních přípravků autoři vycházeli z publikovaných výsledků studií ARISTOTLE, RE-LY, ENGAGE a ROCKET-AF. Váha jednotlivých kritérií byla stanovena na základě míry jejich vlivu na pacientův život.
Výsledky a závěr
Po agregaci dat mohly být jednotlivé přípravky srovnány mezi sebou. Nejlepšího skóre v této analýze dosáhl dabigatran (0,69), druhého nejlepšího apixaban (0,65) následovaný edoxabanem a rivaroxabanem. Nejnižší skóre (0,43) zaznamenal warfarin. Hlavními faktory, které přispěly k nejlepšímu skóre dabigatranu, byly jednak velmi důležité kritérium bezpečnosti, tj. snížení rizika intrakraniálního krvácení, spolu s profilem účinnosti (snížení rizika ischemické i hemoragické CMP) a také fakt, že dabigatran je jediné orální antikoagulans, u kterého lze v případě potřeby ihned zrušit antikoagulační účinek pomocí specifického antidota. Na základě provedené analýzy tak lze konstatovat, že dabigatran je ideální volbou v léčbě nevalvulární fibrilace síní.
(alz)
Zdroj: Tervonen T., Ustyugova A., Sri Bhashyam S. et al. Comparison of oral anticoagulants for stroke prevention in nonvalvular atrial fibrillation: a multicriteria decision analysis. Value in Health 2017, doi: 10.1016/j.jval.2017.06.006 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.