Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Anafylaxe: Novinky
Videorozhovor
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Závažná alergická reakce na potraviny vyžaduje rychlé podání adrenalinu

Specializace: alergologie a imunologie anesteziologie a resuscitace intenzivní medicína pediatrie praktické lékařství pro děti a dorost praktické lékařství pro dospělé urgentní medicína
Téma: Anafylaxe

Vydáno: 26.5.2015

Závažná alergická reakce na potraviny vyžaduje rychlé podání adrenalinu

V rámci mezinárodní iniciativy International Collaboration in Asthma, Allergy and Immunology byla vytvořena řada konsenzuálních dokumentů včetně materiálu zabývajícího se potravinovými alergiemi. Tato práce je věnována definici, prevalenci, klinickým projevům, diagnostice, prevenci a terapeutickým možnostem u potravinových alergií.

Pojem potravinová alergie označuje imunitní odpověď cílenou na určitou potravinu. Rozeznáváme reakce zprostředkované IgE protilátkami, které vznikají do 2 hodin po požití potraviny a typicky postihují kůži, gastrointestinální trakt a dýchací cesty, a dále reakce bez účasti IgE protilátek (zprostředkované buňkami), kam patří enterokolitidy, proktokolitidy a enteropatie, vyvolané bílkovinami v potravinách a postihující především malé děti. Existují také reakce smíšené, kam patří eozinofilní ezofagitida. Je známo asi 170 potravin, které vyvolávají reakce zprostředkované IgE protilátkami. Většinu alergií mají ale na svědomí tzv. hlavní potravinové alergeny, což jsou lískové ořechy, vlašské ořechy, vejce, mléko, ryby, korýši, pšenice a sója. V Evropě jsou významnými alergeny také celer, hořčice a sezam.

Příznaky potravinové alergie se rozvíjejí během minut až hodin po konzumaci a svou závažností se pohybují od mírných až po život ohrožující. Potravinou navozená anafylaxe je závažná alergická reakce s rychlým začátkem, která může způsobit smrt. Primární léčbou potravinové alergie je striktní eliminace dané potraviny. I když nebyla ověřena v randomizovaných klinických studiích, jde o nejbezpečnější terapeutickou možnost. Pacienti musejí být poučeni o tom, jak číst etikety na potravinách. Obsah hlavních alergenů nyní uvádějí i jídelní lístky v restauracích. Základem léčby akutní závažné alergické reakce je adrenalin. U méně závažných reakcí se podávají antihistaminika a v případě eozinofilní ezofagitidy jsou přínosem protizánětlivé léky. Při podávání antihistaminik u akutní reakce je třeba sledovat vývoj příznaků, a pokud se zhorší, okamžitě podat adrenalin. U pacientů, kteří již prodělali závažnou reakci na potraviny, je třeba podat adrenalin okamžitě. V případě progrese symptomů je možné dávku adrenalinu po 5 až 15 minutách zopakovat. Pacienta musí po podání adrenalinu přepravit záchranná služba do nemocnice, kde je monitorován nejméně 4 až 6 hodin z důvodu rizika bifázické reakce (až ve 20 % případů) a kde jsou často podávány systémové kortikosteroidy.

Fatální případy potravinových alergických reakcí většinou souvisí s pozdním podáním adrenalinu a jsou častější u dětí, dospívajících a mladých dospělých, u nichž již byla dříve diagnostikována potravinová alergie nebo astma. Dalšími příčinami fatálního konce mohou být absence kožních projevů, bagatelizace příznaků, spoléhání na perorální antihistaminika při zvládání symptomů či souběžná konzumace alkoholu.

Pacienty s potravinovými alergiemi, zejména s rizikem závažných reakcí, je tedy vhodné vybavit autoinjektorem s adrenalinem, který by měl mít pacient neustále na dosah.

(zza)

Zdroj: Burks A. W., Tang M., Sicherer S., et al. ICON: Food Alleny. J Allergy Clin Immunol 2012; 129: 906–920.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 19x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 



Všechny novinky