Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Alzheimer a Kognitiva: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Donepezil zmírňuje neuropsychiatrické příznaky u Alzheimerovy choroby

Specializace: geriatrie a gerontologie neurologie psychiatrie
Téma: Alzheimer a Kognitiva

Vydáno: 9.4.2015

Donepezil zmírňuje neuropsychiatrické příznaky u Alzheimerovy choroby

Inhibitor cholinesterázy – donepezil – prokázal již v roce 2004 významnou účinnost při zmírnění neuropsychiatrických příznaků u pacientů s mírnou až středně závažnou Alzheimerovou chorobou (ACh).

Až 90 % pacientů s ACh trpí halucinacemi, bludy, motorickým neklidem či poruchami nálady. Na ovlivnění těchto neuropsychiatrických příznaků se specificky zaměřila 24týdnení randomizovaná placebem kontrolovaná studie s donepezilem.

Zahrnovala 134 pacientů s ACh a zjevnými neuropsychiatrickými příznaky dle skóre NPI (Neuropsychiatric Inventory) > 11 bodů. V prvních 12 týdnech užívali všichni pacienti za otevřených podmínek donepezil, 6 týdnů v dávce 5 mg denně a dalších 6 týdnů v dávce 10 mg denně. Poté byli randomizováni v poměru 60 : 40 k podávání placeba nebo donepezilu 10 mg denně za dvojitě zaslepených podmínek. Po 6 týdnech zaslepené fáze pokračovali v léčbě jen pacienti bez významného kognitivního zhoršení. Celkem 44 % pacientů užívalo současně psychotropní léky (antidepresiva, antipsychotika, benzodiazepiny). Primárním sledovaným parametrem byla změna skóre NPI. Tato škála hodnotí 10 poruch chování (bludy, halucinace, depresi, euforii, anxietu, agitaci/agresivitu, disinhibici, podrážděnost, apatii a aberantní motorické chování) a podle jejich závažnosti a frekvence výskytu dosahuje hodnot od 0 do 120 bodů. Její skóre bylo měřeno každých 6 týdnů. Sekundárním sledovaným parametrem bylo skóre zátěže pro pečovatele (NPI-Distress) s rozpětím 0–50 bodů.

V otevřené části studie vedla léčba donepezilem k poklesu skóre NPI po 12 týdnech oproti vstupní hodnotě z 22 na 13 bodů (p < 0,0001) a skóre NPI-Distress z 13,5 na 7,9 bodu (p < 0,0001). Zlepšení bylo pozorováno u všech položek s výjimkou euforie. Nebyl zjištěn rozdíl ve změně skóre NPI mezi pacienty s průvodní psychotropní léčbou a bez této léčby. V zaslepené části studie dosáhli pacienti, kteří po randomizaci pokračovali v užívání donezepilu, zlepšení průměrného skóre NPI (–2,9 bodu) v porovnání se zvýšením ve skupině s placebem (+3,3 bodu, p = 0,02). Podobné výsledky byly dosaženy i z hlediska skóre NPI-Distress (–2,0 vs. +1,0, p = 0,01).

Donepezil je podle výsledků této studie přínosem pro pacienty s ACh z hlediska zmírnění neuropsychiatrických poruch bez ohledu na průvodní psychotropní medikaci.

(zza)

Zdroj: Holmes C., Wilkinson D., Dean C., et al. The efficacy of donepezil in the treatment of neuropsychiatric symptoms in Alzheimer disease.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,2/5, hodnoceno 5x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

V ústech rozpustné lékové formy rozšiřují možnosti perorálního podávání léků

Perorální cesta podávání léků je stále nejoblíbenější, a to díky snadnému užívání, absenci bolesti, své víceúčelovosti a v neposlední řadě i compliance pacientů. Důvodem jejího širokého používání jsou i nižší náklady na výrobu, která nevyžaduje sterilní podmínky. Na přelomu tisíciletí se proto objevilo několik nových technologií, které rozšiřují možnosti perorálního podávání léků prostřednictvím úpravy fyzikálně-chemických a farmakokinetických vlastností léků. Příkladem jsou v ústech rozpustné lékové formy.

Pro hodnocení testu hodin v diagnostice degenerativních demencí je nejvhodnější Hendriksenova a Shulmanova škála

Při posouzení použití tří škál hodnocení testu hodin v diagnostice demencí došli čeští autoři k závěru, že nejvýhodnější je škála dle Hendriksena, výhodná je také škála dle Shulmana a nejméně výhodná je Sunderlandova škála. Tento jednoduchý test lze využít při vyhledávání pacientů s Alzheimerovou chorobou i v primární péči.

Diagnostika a léčba pacientů s kognitivními poruchami má v české ambulantní praxi stále své nedostatky

Průzkum provedený v roce 2011 u 150 českých ambulantních neurologů, psychiatrů a geriatrů ukázal, že léčba kognitivních poruch (KP) je pro ně spíše okrajovou záležitostí a polovina z nich by uvítala možnost odesílat tyto pacienty na specializovaná pracoviště.



Všechny novinky