Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Alzheimer a Kognitiva: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Diagnostika a léčba pacientů s kognitivními poruchami má v české ambulantní praxi stále své nedostatky

Specializace: geriatrie a gerontologie neurologie psychiatrie
Téma: Alzheimer a Kognitiva

Vydáno: 3.4.2015

Diagnostika a léčba pacientů s kognitivními poruchami má v české ambulantní praxi stále své nedostatky

Průzkum provedený v roce 2011 u 150 českých ambulantních neurologů, psychiatrů a geriatrů ukázal, že léčba kognitivních poruch (KP) je pro ně spíše okrajovou záležitostí a polovina z nich by uvítala možnost odesílat tyto pacienty na specializovaná pracoviště. Kromě toho bylo zjištěno, že je velká část pacientů s KP stále diagnostikována pozdě, lékaři v diagnostice nedostatečně používají zobrazovací metody a vyšetření biomarkerů demence v mozkomíšním moku a v nadměrné míře předepisují i přes řadu studií prokazujících jejich nulový efekt nootropní látky.

Do tohoto průzkumu bylo zařazeno 60 neurologů, 60 psychiatrů a 30 geriatrů, kteří odpovídali na otázky o svých zvyklostech při diagnostice a léčbě pacientů s KP. Navíc byly získány údaje o reprezentativním vzorku 600 pacientů (4 poslední pacienti u každého lékaře).

Výsledky ukázaly, že pacienti s KP tvoří 2 % klientely neurologů, 5 % u psychiatrů a 30 % u geriatrů. 47 % pacientů mělo Alzheimerovu chorobu (ACh), 19 % smíšenou demenci, 19 % vaskulární demenci a 6 % mírnou KP. Pouze u 45 % pacientů byla KP diagnostikována v počátečním stadiu demence, u 41 % ve středně pokročilém a v 11 % až v pokročilém stadiu. Pouze 2 % pacientů docházela do denního stacionáře.

V diagnostice KP ambulantní specialisté často využívají screeningové neuropsychologické testy (MMSE, MOCA). Zejména neurologové široce používají EEG vyšetření, jehož využitelnost je podle evropských doporučení u KP sporná. Naopak velká část pacientů nemá provedeno zobrazovací vyšetření, potřebné k vyloučení léčitelných demencí či k časné diagnóze ACh. Pouze 5 % lékařů používá vyšetření mozkomíšního moku (tau, fosfotau, beta-amyloid), které umožňuje s vysokou specificitou potvrdit diagnózu ACh. Důvodem může být omezení úhrady tohoto vyšetření v ČR na specializovaná centra. Dle českých a evropských doporučení má diagnostika ACh zahrnovat anamnézu, vyšetření poruch chování a nálady, neuropsychologické vyšetření, neurologické vyšetření, CT/MR mozku a laboratorní vyšetření krve včetně TSH.

V terapii demence jsou již široce používána kognitiva a naprostá většina pacientů s ACh užívá moderní doporučenou léčbu – inhibitory acetylcholinesterázy nebo memantin. Ve 32 % jsou ovšem pacienti léčeni nootropiky, která nemají u KP prokázaný účinek. Součástí doporučené léčby ACh je také cílená léčba poruch chování a nálady. Nejasný je přínos preparátů s Ginkgo bilobou.

Při srovnání s pilotní studií z roku 2008 nedošlo v péči o pacienty s KP k výraznému posunu ve využití zobrazovacích metod ani v nadužívání nootropik. Většina ambulantních specialistů by uvítala zvýšení finančních limitů, které by zlepšilo možnosti léčby kognitivy, větší dostupnost pečovatelské podpory (denní stacionáře) i možnost odesílat pacienty do specializovaných center pro léčbu KP.

(zza)

Zdroj: Vyhnálek M., Bartoš A., Dostál V., et al. Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurol praxi. 2011; 12 (5): 352–358.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4,3/5, hodnoceno 9x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 



Všechny novinky